Pořádá Descartes v.o.s.
Normalizační režim 70. a 80. let usiloval o monopol moci ve všech oblastech veřejného života, mnoho nepřipustil ani v ochraně životního prostředí. Devastace životního prostředí, především pokud se jednalo o znečištění ovzduší a vody dosáhlo svého maxima na přelomu 70. a 80. let, kdy se Československo mírou znečištění dostalo na samý konec evropských tabulek a nelichotivé 4. místo od konce zaujal severočeský region dokonce v celosvětovém měřítku. Na sklonku osmdesátých let se experti a čelné osobnosti ekologického hnutí, jakož i sami občané, především z postižených regionů, začali vymezovat nejen vůči fenoménům očividně poškozujícím lidské zdraví a zkracujícím životy, ale rovněž vůči velkým energetickým i vodohospodářským. Nejen tyto snahy, ale rovněž aktivizace ekologického hnutí, které přerostlo k pořádání demonstrací přispělo k delegitimizaci státního socialismu a úspěšné revoluci v listopadu 1989. Devadesátá léta se nesla v útlumu ekologického aktivismu v naději, že nové vládnoucí elity zlepší parametry znečištění a budou šetrné k rozvoji krajiny. Až globální oteplování přimělo nejen různé environmentální spolky, ale rovněž i politické strany, aby se ekologií a její ochranou opět více zaobíraly. Přednáška vychází z výsledků badatelských výzkumů přednášejícího, ze dvou publikací a článků doma i v zahraničí. Životní prostředí v Československu Kritický stav životního prostředí v 70. a 80. letech Černobyl – zvrat v myšlení čs. obyvatelstva Ochranáři v 70. a 80. letech vs. environmentalisté dneška. Diskuse.
Doplňující informace:
seminář
učitelé gymnázií
učitelé SOŠ a SOU
učitelé 2. stupně
